top of page

RAX

  • Karolina
  • 30. 6. 2016
  • Minut čtení: 3

Prázdniny skončily a já učinila rozhodnutí podělit se s vámi o své zážitky z cest. Letos už jsem toho stihla poměrně hodně. Čím bych začala? Asi čundrem do pohoří RAX kousek pod Vídní. Do Raxu jsme se vydali v červnu s tím, že budem lozit po ferratách*. Na stěnu jsem začla chodit už jako puberťák a je to (krom ringa) asi jediný sport, který mě baví stále a neustále. Vyrazili jsme z Jihlavy z rána, koupili ve Znojmě dálniční známky a jeli křižovat rakouské dálnice. Jako první jsme dojeli k ferratě Türkensturz na jejímž vrcholku se tyčí zřícenina Tureckého hradu. Nabrali jsme vybavení do batohů a šli pěkně do kopce až k úpatí ferraty. Pak jsem zahlédla jak začíná. Nejištěným žebříkem. No nebudu lhát, byla jsem posraná až za ušima. Ale víte jak - Co tě nezabije, to tě posílí. Tak se lezlo. Türkensturz je ferrata obtížnosti C/D údajně pro mírně pokročilé a i když se mi to nakonec moc líbilo asi jako úplně první v životě bych jí nedoporučila. Byla cca na 45 minut a nahoře už byl parádní výhled na krajinu pod námi.

Spaníčko bylo výborný (čti zdarma), v kempu na Hollental straße, který byl sice posetý šutrama, ale byly tam čisté čůračky, pěkná řeka a za éčko i sprška. Navíc to bylo mezi horami. Sice tam chyběla lipka zelená, ale i tak to pohladí po duši. hehe. https://youtu.be/o7I41YWDoKs

Další náramnou zástavkou byla ferrata Hans von Haidsteig 1783m - to už je skoro na umělý kyslík. Ne není, neberte si ho. Na protější hoře byl černý mrak jak kráva a byly slyšet i hromy a to nechceš když jsi přikurtovanej ke kovovýmu lanu, viď. Takže jsem byla zas ve stresu, ale nakonec nepadla ani kapka. Ve zkratce: přístup 1,5h, výstup 2,5h, sestup 2h. Obtížnost C/D, podle mého názoru ale snažší než Turecký hrad. Celkově bych jí zhodnotila jako velmi povedenou. Po cestě dolů jsme potkali partičku kamzíků nebo jiných terenkoz, čo já viem.

Další den jsme jeli ještě na jednu, která popravdě netušim jak se jmenovala. Načež to ani nevadí, neboť na to, že se tam šlo asi půlku života tak ferratka byla kraťoulinká s obtížností k smíchu.

K vybavení. Na ferratu potřebujete také různé propriety abyste nespadli a neumřeli. Určitě sedák. Sedák je prostě základ všeho. Můj je značky Singing rock, což je české firma a ty je třeba podporovat. Navíc je prostě dobrej. Další nezbytností je ferrata set. V podstatě jen 2 karabiny spojené lanem, nicméně vám to zachrání život když padáte. A to chceš! Helma! Padne šutr a máš díru v hlavě, což hádám není příjemný. Já mám tuto Mammuťáckou. Značka osvědčená a navíc tahle helma je nejlevnější jakou jsem objevila. Pevná obuv. Tak asi vyjdete to i v teniskách, ale víte jak. Do hor v teniskách... co na to říct. Já mám ty pěkný kožený co vidíte na fotce. Značku si bohužel nepamatuju a jsem lína jít se kouknout na bednu. No a když si to chcete jen tak vyzkoušet a nechce se vám za to celá výplata (neboť každá z těch věci je min. za litr) tak si skočte do Huďáče nebo jinýho sportu kde vám to za malej peníz půjčí.

Toť můj výlet do pohoří Rax v Rakousku. Pokud toužíte po adrenalinovější dovči tak doporučuji. A jestliže se necítíte na poprvé hned na opravdové hory, tak můžete třeba vyzkoušet celkem novou ferratu na Vírské přehradě. Fotky z mých cest můžete sledovat na mém instagramu. *Via Ferrata je latinské synonymum pro Železnou cestu. Je to zajištěná cesta a bývá většinou v náročnějším horském terénu, kde se nedá jen tak zbůhdarma trajdat. Bývá vybavena fixními, kovovými lany, železnými stupačkami, případně dalšími pomůckami.

 
 
 

Comments


bottom of page